|
|
Úloha sestry v péči o hospitalizovaného suicidálního pacienta.
SRBOVÁ, Klára
Současný stav: Suicidium je jedním z nejvýznamnějších problémem v oblasti veřejného zdraví Tato bakalářská práce se zaměřuje na úlohu sestry v péči o hospitalizovaného suicidálního pacienta. Teoretická část se zaměřuje na příčiny vzniku, rizikové faktory a prevenci rizik suicidálního jednání, intervence z pohledu sestry, monitoraci stavu pacienta, zajištění bezpečného prostředí a krizovou intervenci. Cíle práce: 1. Zmapovat činnosti sestry v péči o hospitalizovaného suicidálního pacienta na akutním psychiatrickém oddělení. 2. Zjistit, jaká bezpečnostní opatření jsou uplatňována při poskytování ošetřovatelské péče hospitalizovanému suicidálnímu pacientovi na akutním psychiatrickém oddělení. Metodika: Výzkumná část byla provedena pomocí výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 18 otázek. Odpovědi byly zpracovány do 8 kategorií, které se dále dělily na podkategorie. Pro analýzu dat bylo použito otevřené kódování, pomocí metody tužka a papír. Výzkumný soubor: Záměrně vybraný výzkumný soubor, který tvořilo 13 sester pracujících na akutním psychiatrickém oddělení. Výsledky práce: Z výsledků výzkumného šetření plyne, že úloha sestry v péči o hospitalizovaného suicidálního pacienta je stěžejní, nevykonává pouze ošetřovatelskou péči a nezaměřuje se pouze na suicidálního pacienta, ale i jeho rodinu a okolí. Ne vždy jsou ale podmínky pro práci sestry příznivé. Doporučujeme se zaměřit na rozvoj možností vzdělání, zdravotnického managementu tak, aby měly sestry na suicidální pacienty více času, a technické zabezpečení oddělení, jako je kamerový systém, který není dostupný všude. Využití v praxi: Bakalářská práce může být použita jako studijní materiál pro sestry a studenty ošetřovatelství, výsledky mohou být publikovány v časopisech a na odborných konferencích.
|
|
|
Souvislost rizika suicidia a depresivních symptomů u pacientů - mužů závislých na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě ve vybraných zařízeních v ČR
Rotreklová, Anna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Rizikové faktory spojené se suicidalitou jsou například těžká depresivní epizoda v anamnéze, nízké sebevědomí, pocity beznaděje, agresivita, impulzivita, přítomnost suicidálních myšlenek během depresivní fáze, závažná anxieta, poruchy osobnosti (především hraniční, narcistická a histriónská), nikotinismus, abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, stres, problémy v zaměstnání, sexuální nebo fyzické násilí, konflikty s příbuznými nebo životními partnery a absence osoby, které by pacient mohl důvěřovat (Látalová, & Praško, 2009). Tyto rizikové faktory se bezesporu objevují i u osob závislých na návykových látkách, ať již v ústavní, nebo jiné léčbě či u osob závislých bez léčby. Proto se práce věnovala tématu suicidia, deprese a závislosti, a ve výzkumné části zkoumala souvislost výskytu depresivních symptomů a rizika suicidia u vybrané skupiny - mužů hospitalizovaných na oddělení pro léčbu závislosti na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě v psychiatrických léčebnách v ČR. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat téma problematiky suicidia a deprese a propojit je s tématem závislosti. Diplomová studie se zaměřovala na zjištění a srovnání rizika suicidia s výskytem depresivních symptomů u mužů - uživatelů nealkoholových návykových látek v ústavní léčbě ve vybraných...
|
|
|
Vliv schizofrenie na kvalitu života
Konopásková, Veronika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Veronika Konopásková Vliv schizofrenie na kvalitu života Anotace Cílem práce je porozumět dopadu schizofrenie na kvalitu života nemocného. Je vymezen pojem schizofrenie, představeny její nejběžnější formy a příznaky. Popisuji vznik, průběh a prognózu této nemoci. Věnuji se pojmu relaps a riziku suicidia u pacientů se schizofrenií. Pojednání o léčbě je rozděleno na psychosociální a biologické metody. Zabývám se pojmem kvalita života v jeho obecné rovině a ve spojení se schizofrenií. Je diskutován problém stigmatizace duševně nemocných. Na příkladu tří vybraných organizací (Baobab, ESET-HELP, DPS "Ondřejov") ilustruji pestrou škálu nabízených programů psychosociální rehabilitace duševně nemocných. Abych co nejautentičtěji zachytila všechny aspekty života se schizofrenií, provedla jsem tři hloubkové rozhovory s osobami s diagnózou schizofrenie. Klíčová slova: Duševně nemocní, Hloubkový rozhovor, Kvalita života, Psychosociální rehabilitace, Relaps, Schizofrenie, Stigmatizace, Suicidium Shrnutí Ve své práci jsem se věnovala dopadu schizofrenie na kvalitu života nemocného. Byl představen pojem schizofrenie, její formy, příznaky, vznik, průběh a prognóza. Věnovala jsem se pojmu relaps a riziku suicidia u pacientů se schizofrenií. Zmínila jsem psychosociální a biologické metody jako dvě nezastupitelné složky léčby....
|
|
| |
|
|
Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem sebevražednosti v české společnosti ve velmi dynamickém období - přelomu 19. a 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat vybrané struktury sebevražednosti a zasadit je do širšího kulturně-historického kontextu. Analýza probíhala na základě dat Rakouské statistiky a výsledky ukazují, že ve sledovaném období došlo k 32% nárůstu počtu sebevražd na 100 tisíc obyvatel. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které diskutují, zda byl nárůst sebevražednosti zaznamenán ve stejné intenzitě u mužů i u žen a zda se liší v jednotlivých zemích Koruny české. Klíčová slova: sebevražednost, suicidium, úmrtnost, analýza historických dat, Rakouská statistika, česká společnost v 19. a 20. století
|
|
|
Suicidální pacient z pohledu zdravotnického záchranáře
KREJČÍ, Anna
Tuto bakalářskou práci na téma: ,,Suicidální pacient z pohledu zdravotnického záchranáře'' tvoří dvě části. Část teoretická a část výzkumná. Obsahem teoretické části je seznámení se suicidální problematikou, konkrétně s charakteristikou sebevraždy, úvod do historie, možné příčiny vzniku suicidálního jednání se zaměřením na deprese, či například schizofrenii, možné příznaky suicidálního jednání, dále na fáze sebevražd a typy provedení, rozdělení sebevražd dle věku, komunikace se suicidálním pacientem a práce zdravotnické záchranné služby na místě události u suicidálního pacienta. Pro výzkumnou část byl stanoven Cíl 1: Zmapovat, jaké podvědomí mají zdravotničtí záchranáři o problematice suicidií. Na základě tohoto cíle byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Jakým způsobem vnímají problematiku suicidií zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči? Výzkumná otázka 2: Jaká specifika vyžaduje řešení problematiky suicidií od zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči? K získání potřebných dat byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu tvořeného formou polostrukturovaných rozhovorů s osmi zdravotnickými záchranáři, z niž čtyři profesně působí u zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, konkrétně v oblastních středisek České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek a se čtyřmi zdravotnickými záchranáři profesně působícími v kraji Vysočina, konkrétně v oblastních středisek Pelhřimov a Humpolec. Respondenti odpovídali celkem na 20 otázek, které byly následně rozděleny do 10 kategorií. Výzkum potvrdil základní a dostačující vzdělání zdravotnických záchranář ohledně teorie problematiky sebevražd. Nedostatky mají někteří dotazovaní zdravotničtí záchranáři v péči o suicidálního pacienta, konkrétně při akutní intoxikací léky. Jelikož se jedná o znalosti velmi důležité, považuji za přínosné doplnění vzdělání Zdravotnických záchranářů ohledně péče o suicidálního pacienta.
|
|
| |
|
|
Je etické zabít sebe sama?
KALIVODOVÁ, Kristina
Práce se zabývá tématem, zdali je etické zabít sebe sama. Jde přitom o zachycení rozličných situací, ve kterých je ve hře otázka života, jako jsou sebevražda, sebezabití, mučednictví a eutanazie. Práce je strukturována na reflexi jednotlivých fenoménů. Současně na problematiku sebevraždy nahlíží z pohledu sociální práce a popisuje pomoc jedinci se sebevražednými sklony.
|
|
|
Vliv schizofrenie na kvalitu života
Konopásková, Veronika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Veronika Konopásková Vliv schizofrenie na kvalitu života Anotace Cílem práce je porozumět dopadu schizofrenie na kvalitu života nemocného. Je vymezen pojem schizofrenie, představeny její nejběžnější formy a příznaky. Popisuji vznik, průběh a prognózu této nemoci. Věnuji se pojmu relaps a riziku suicidia u pacientů se schizofrenií. Pojednání o léčbě je rozděleno na psychosociální a biologické metody. Zabývám se pojmem kvalita života v jeho obecné rovině a ve spojení se schizofrenií. Je diskutován problém stigmatizace duševně nemocných. Na příkladu tří vybraných organizací (Baobab, ESET-HELP, DPS "Ondřejov") ilustruji pestrou škálu nabízených programů psychosociální rehabilitace duševně nemocných. Abych co nejautentičtěji zachytila všechny aspekty života se schizofrenií, provedla jsem tři hloubkové rozhovory s osobami s diagnózou schizofrenie. Klíčová slova: Duševně nemocní, Hloubkový rozhovor, Kvalita života, Psychosociální rehabilitace, Relaps, Schizofrenie, Stigmatizace, Suicidium Shrnutí Ve své práci jsem se věnovala dopadu schizofrenie na kvalitu života nemocného. Byl představen pojem schizofrenie, její formy, příznaky, vznik, průběh a prognóza. Věnovala jsem se pojmu relaps a riziku suicidia u pacientů se schizofrenií. Zmínila jsem psychosociální a biologické metody jako dvě nezastupitelné složky léčby....
|
|
|
Souvislost rizika suicidia a depresivních symptomů u pacientů - mužů závislých na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě ve vybraných zařízeních v ČR
Rotreklová, Anna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Rizikové faktory spojené se suicidalitou jsou například těžká depresivní epizoda v anamnéze, nízké sebevědomí, pocity beznaděje, agresivita, impulzivita, přítomnost suicidálních myšlenek během depresivní fáze, závažná anxieta, poruchy osobnosti (především hraniční, narcistická a histriónská), nikotinismus, abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, stres, problémy v zaměstnání, sexuální nebo fyzické násilí, konflikty s příbuznými nebo životními partnery a absence osoby, které by pacient mohl důvěřovat (Látalová, & Praško, 2009). Tyto rizikové faktory se bezesporu objevují i u osob závislých na návykových látkách, ať již v ústavní, nebo jiné léčbě či u osob závislých bez léčby. Proto se práce věnovala tématu suicidia, deprese a závislosti, a ve výzkumné části zkoumala souvislost výskytu depresivních symptomů a rizika suicidia u vybrané skupiny - mužů hospitalizovaných na oddělení pro léčbu závislosti na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě v psychiatrických léčebnách v ČR. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat téma problematiky suicidia a deprese a propojit je s tématem závislosti. Diplomová studie se zaměřovala na zjištění a srovnání rizika suicidia s výskytem depresivních symptomů u mužů - uživatelů nealkoholových návykových látek v ústavní léčbě ve vybraných...
|
host ::
RSS.